Litavka


Litavka je říčka sbírající vodu z centrálních Brd, pod vrchy Malý Tok, Hradiště a Tok v okrese Příbram. Je dlouhá 54,6 km a plocha povodí měří 629,7 km2, podle soupisu z r. 1930 bylo na říčce 53 vodních děl (mlýny, pily, hamry). Prvních několik kilometrů spadá z kopců jihovýchodním směrem přes obec Láz, ale záhy se před Bohutínem nadlouho stáčí k severovýchodu až severu. Protéká Březovými Horami, Trhovými Dušníky a za Bratkovicemi vstupuje do hlubokého, 12 km dlouhého údolí, oddělujícího centrální Brdy od jejich východní části – Hřebenů. Kopíruje Dominikální Paseky, Čenkov, Jince a Rejkovice. Před Lochovicemi vtéká opět do otevřené krajiny a stále severním směrem teče přes Libomyšl a Chodouň ke Zdicím, kde se obrací k severovýchodu na závěrečné kilometry své cesty. Přes Králův Dvůr pokračuje do Berouna, kde v nadmořské výšce 218 m ústí do Berounky. Na pohled sice vypadá jako malý a nevýznamný potok, ale už samo pojmenování odvozené od staročeského L‘utava odkazuje na řeku divokou a lítou. Novější výklad ztotožňuje slovní základ jména řeky „lit“ se slovesem lít, rozlévat, což souvisí s pravidelným rozvodňováním toku a jeho rozléváním z břehů. Vysoko položená pramenná oblast totiž způsobuje, že má Litavka vodu velmi nestálou s častými srážkovými přívaly až povodněmi.

Větší přítoky
Významnější přítoky jsou Obecnický (Čepkovský) potok ve Lhotě u Příbramě, Příbramský potok v Trhových Dušníkách, Ohrazenický potok v Jincích, Chumava v Libomyšli, Červený potok ve Zdicích a Suchomastský potok v Králově Dvoře.

Litavka má v oblasti svého prameniště dvě hlavní větve, jižní a severní. Jižní je na mapě označena jako "Litavka", severní jako "Kormundka", patrně podle nedaleké stejnojmenné staré úvozové cesty pytláka Kormunda.

Jižní větev (Prameniště Litavky). má prameniště dosahující nadmořské výšky kolem 765 m a nelze se tedy divit, že je oficiálně označena jako Litavka. Je totiž výše, než pramen Kormundky (740 m). Ale najít přesný bod, kde jižní větev vzniká, je poněkud obtížné. V prameništi jsou totiž patrná četná větvení, často mizící v mokřinách. Navíc, jejich vodní stav značně kolísá. Dá se tedy říci, že v případě jižní větve můžeme hovořit spíše o "prameništi" nebo "pramenech" Litavky. Po proudu níže se ale různé přítoky sjednocují a potok protéká propustkem pod Havelskou cestu a ještě níže, včetně dalších přítoků, se nakonec spojuje s větví severní, tedy oficiálně s Kormundkou.


Severní větev (Pramen Litavky). , jak řečeno výše, je na mapě označena jako Kormundka. Avšak jinde, se můžeme setkat s tím že, je právě pramen této severní větve označen jako "pramen Litavky". Ani tomu se nelze divit, neboť pramen severní větve je v terénu na rozdíl od jižní větve jasně patrný a jakožto pramen nepopiratelný. Zřejmě proto je také označen na mapě z 30. let minulého století. Na této mapě je ovšem jako "Kormundka" evidentně označena úvozová cesta, nikoli vodní tok. Dá se tedy předpokládat, že byl jako pramen Litavky ještě za 1. republiky myšlen právě tento bod.


Použité zdroje: cz.Wikipedie.org, objevbrdy.cz, mapy.cz, Dvořák Otomar, Holečková Marie – Litavka řeka skrytých pokladů