Zavírka Základní informace: Výrazný hřeben Zavírky dosahuje nadmořské výšky 724 metrů nad mořem a uzavírá tak hřeben klesající z Brdců. Vrcholu dominuje skupina skalisek s vyčnívající slepencovou jehlou. Nedaleko skalisek se v minulosti nacházel zřetelný kamenný val elipsovitého tvaru, během posledních let byl ale téměř celý rozebrán a v terénu se dnes nacházejí jen velmi nepatrné zbytky.

Skalní útvar na vrcholu:
Samotný vrchol Zavírky je nevýrazný a bez rozhledu do kraje. Avšak nedaleko naleznete krásný skalní útvar, též nazýván jehla. Na vrchol se dostanete přes výraznou mýtinu na vrcholu (GPS: 49°40'20.1"N 13°54'12.3"E). Skála není závratná, ale o to více je krásná


Vrch Zavírka býval v 19. století oblíbeným turistickým cílem
Blízko vrcholu tu tehdy stávala pyramida z klád zakončena vyhlídkovou plošinou. Dnes je vrch zalesněný a rozhled neposkytuje. Z úbočí se ale místy dá zahlédnout hladina Pilské nádrže. V roce 2019 byl na Zavírku u příležitosti 640. výročí založení obce Bohutín uspořádán výstup v dobových kostýmech a byla zde umístěna pamětní kniha a vztyčena informační cedule.



Kulturní památkla:
Že je vrchol se svými 720 m něčím zajímavý zjistil již v roce 1866 pan J. E. Vocel (na obrázku) (romantický básník, dramatik, zakladatel české archeologie,), některé prameny však uvádějí pana F.C.Friedricha. Zmapoval zde tajemné kamenné valy, které však mylně připsal Třemošné. V roce 1952 pan J. V. Bezděka (příbramský žurnalista, městský a okresní archivář, regionální vlastivědný autor) nález stvrdil. Od roku 1958 je objekt památkově chráněn a od roku 1965 je zapsán jako kamenný val patrně pravěkého původu do seznamu kulturních památek pod kat. číslem 1000131085.

Historie:
Při archeologickém průzkumu, který zde za první republiky provedlo Národní muzeum zde byly nalezeny úlomky keramiky a také doklady povrchových hornických prací. Pravděpodobně se tu ve středověku dobývala železná ruda a snad i zlato. Někteří badatelé dávají Zavírku do souvislosti s nedalekou lokalitou U Prokopa zdejší dobývání stříbra je písemně datováno do počátku 14. století jedná se o nejstarší doklad o hutnické činnosti na Příbramsku, událost připomíná pamětní deska na kameni před turistickým odpočívadlem, kde měly být kovy nalezené právě na Zavírce dále zpracovávány. Další předmětem zájmu archeologů byl už zmíněný elipsovitý val. Místu se říkalo Ve Věnci, ač se jednalo o chráněnou archeologickou památku, byl val zcela rozebrán. Podle nalezených úlomků keramiky by se mohlo jednat o val z doby halštatské.

Zajímavosti:
RNDr. Jan Cílek ve svém vyprávění o Brdech zmínil zlatonosnou žílu, která se táhla od vrcholu Zavírka přes Třebsko dále do jižních Čech až na Šumavu. O účelu kamenného valu existuje i další teorie. Podle ní se nejedná o zbytek opevnění, ale ohrady obory, která byla v 18. století na kopci zřízena. Před hony do ní měla být zavírána zvěř, která pak byla vypouštěna přímo před zbraně lovců. Od toho měl být odvozen i název kopce. Jméno Zavírka je ale připomínáno v pramenech už dříve, a tak je tato teorie o původu jména kopce nepravděpodobná.


Použité zdroje: Hajšman J.: Brdy opět otevřené. Cílek J.: Střední Brdy-hory uprostřed Čech. objevbrdy.cz,


Pozn.: Konání akce umožnil podnik VLS ČR, s. p.