Jezírko U poustevníka popisuje Jan Čáka ve své knize STŘEDNÍ BRDY: krajina neznámá takto: „Ale ještě jeden kout této končiny si musíme připomenout. Je sotva čtvrthodinku chůze od severního okraje planiny Skelná Huť. Kráčíš hustými porosty letního lesa ozvučeného jemným bzukotem mušek a najednou – kde se vzalo tu se vzalo, před tebou se zjeví něco, co bys tady ve vysokých Brdech nečekal: jezírko zarostlé květy bělostného leknínu. Jako jezírko vypadá, ve skutečnosti je to rybníček s nevysokou hrází. Nikdo už neví, kdo kdy a proč jej právě v tomhle místě zbudoval. Chybí-li historický údaj, je tu pověst: toto místo obýval kdysi poustevník. Staří fořti ze Skelné Huti ukazovali ještě stopy základů poustevny opodál jezírka a pověsti přihrávají i staré lesnické mapy. Tento kout se v nich uvádí jménem U Poustevníka. Vypráví se, že zdejší poustevník, muž vpravdě svatý, se dožil více než sta let, a když skonal, rozezněly se samy od sebe zvony ve vzdáleném Třebsku. A z této obce se pár volů s povozem, sám bez vozky, vydal k zesnulému. To bylo znamení shůry, že poustevník si přál být pohřben právě v Třebsku, což se i stalo.

jezírko:
Samotný vrchol Zavírky je nevýrazný a bez rozhledu do kraje. Avšak nedaleko naleznete krásný skalní útvar, též nazýván jehla. Na vrchol se dostanete přes výraznou mýtinu na vrcholu (GPS: 49°40'20.1"N 13°54'12.3"E). Skála není závratná, ale o to více je krásná


V knize Tajemství brdských vrcholů je zase psáno takto:
Pověst o poustevníkovi, který žil v lesích pod Brdci, není zcela vymyšlená. V části lesa dodnes nazývané „U poustevníka", najdeme drobný lesní rybníček a nedaleko od něj jsou skryty nepatrné stopy malého sídlištního objektu, datovaného četnými nálezy keramiky přibližně do poloviny 15. století. Povrchový průzkum z let 1984-1985 odhalil, že zde stávala patrně jediná usedlost. Její funkce zatím zůstává neznámá. Nabízí se však možná spojitost s královskou hájovnou uváděnou v pramenech k roku 1584, kdy v ní sloužil hajný Václav. Zanikla snad někdy po roce 1630, kdy panství Dobříš definitivně odpadlo od královské koruny. Zdejším „poustevníkem“ byl tedy možná samotářsky žijící královský hajný Václav.



Nedaleko od jezírka je Studánka Maruška.
Pramen vydatný a pitný. Tento pramen za posledních 23 let nikdy nevyschl a po přechodu z Vojenského Újezdu Brdy na CHKO se z pramene stala studánka. Ke studánce se dá jen velmi obtížně dojít, protože je bez přístupové pěšiny, a přesto jsou uvnitř této studánky vložená přísloví. Význam těchto přísloví se nám nedaří vysvětlit.


Použité zdroje: Mapy.cz, objevbrdy.cz, Tajemství brdských vrcholů II, STŘEDNÍ BRDY: krajina neznámá,


Pozn.: Konání akce umožnil podnik VLS ČR, s. p.