V hustém porostu brdských lesů, sotva čtvrthodinky chůze od severního okraje planiny Skelná huť, se před námi zjeví něco, co bychom v Brdech nečekali. Jezírko. Tedy jako jezírko vypadá, ale ve skutečnosti je to rybníček s nevysokou hrází, původně zarostlý květy leknínů. Nikdo už neví, kdo, kdy a proč jej právě v tomhle místě zbudoval. Na základě pověsti, že kdysi opodál jezírka stála poustevna obývaná poustevníkem, je tento kout nazýván „U poustevníka“. Vypráví se, že tento svatý muž se dožil více než sta let, a když skonal, rozezněly se samy od sebe zvony až ve vzdáleném Třebsku. Z této obce se prý sám, bez vozky, vydal k zesnulému pár volů s povozem. To bylo znamení shůry, že poustevník si přál být pohřben právě ve Třebsku, což se i stalo.
Zavírka
Nad nádrží Pilská se zvedá poměrně nenápadný, 724 m vysoký vrch - Zavírka. Vybíhá z masivu Brdců k východu, do močálovité krajiny kolem Pilské a Lázské nádrže, které od sebe odděluje. Na západním okraji poněkud nepřehledné vrcholové plošiny jsou zajímavé slepencové skalní útvary. Nejnápadnější je cca 3 m vysoká skalní jehla. V 19. stol zde stála rozhledna navršená z klád sestavených do pyramidy s pěkným výhledem na Příbramsko. Dnes však je vrch zcela bez výhledu. Jihovýchodní výběžek vrcholové plošiny je obehnán podkovovitým kamenným valem neznámého původu, který se stáčí do neúplné elipsy, místo zvané „Ve věnci“. Val vzbudil na počátku 20. stol. pozornost lidí více či méně zasvěcených do archeologie. Vyvstala otázka, zda je Zavírka prehistorickým hradištěm. Ani po různém zkoumání však není tato otázka zodpovězena a nad Zavírkou dodnes visí vědecký otazník. Vrch leží ve vojenském újezdu, omezeně přístupné je jen jeho východní úbočí, po kterém probíhá vodní kanál Struhy.
_
Zdroj: Jana Čáka, "Střední Brdy - krajina neznámá", místopis.eu