V Němcích

Třicetiletá válka a mor téměř vylidnily brdskou krajinu, zvlášť Rožmitálsko. Poměry se nezlepšily ani v začátku 18. století, a protože právě zde bylo potřeba dostatek pracovníků pro lesy a železárny, rozhodl arcibiskup František Ferdinand hrabě z Khüenburgu, že na rožmitálské panství povolá nové osadníky. Záruka toho, že tito přistěhovalci budou zbaveni roboty a vojenské služby a že za dvacet zlatých dostane každá rodina místo a materiál ke stavbě domu a dostatek pozemků k hospodaření, přivedla v roce 1727 na vykázané místo dvacet dva rodin šumavských Němců. Nově vzniklá brdská vesnice dostala jméno Nepomuk po Janu Nepomuckém, jehož byl arcibiskup Khüenburg velkým ctitelem. Privilegia se ale vztahovala pouze na daný počet usedlostí a vesnice se tudíž nesměla rozšiřovat. Proto na sklonku 18. století byla devíti osadníky opodál založena druhá německá ves - Nový Nepomuk. Její původní název se ale nevžil. Češi z rožmitálska jí podle polohy za starorožmitálskými lány začali říkat Zalány a tento název nakonec přijali i její obyvatelé a úřady. Pro obě vesnice však dlouho platila přezdívka "v Němcích". Ve zdejší škole se sice až do roku 1870 učilo výhradně německy, časem však kolonisté zcela splynuli s českým prostředím. Nepomučtí i Zalánští si s sebou přinesli vynikající znalost práce se dřevem. Vyráběli např. štípaný šindel, nábytek, násady na nářadí, soudky na rudu pro příbramské doly, drobné kuchyňské nářadí, dřeváky, dřevěné krabice různých velikostí, dřevěný drát (dlouhé špejle používané v sirkárnách) nebo různé soustruhované kelímky. Popularitu si zajistily i výrobky lidových řezbářů z Němec - sošky svatohorské Madony. V lesích se provozovalo uhlířství a na dlouhá desetiletí se zde ujalo cvočkařství - výroba hřebů, skob, cvoků, pantů a kramlí. Nepomuk je od r. 1997 součástí přírodního parku Třemšín. Na okraji střední části obce láká kolemjdoucí pěkně zastřešená studánka, ze které nepomučtí občané i lidé ze širokého okolí čerpají kvalitní pramenitou vodu. Významnými stavebními památkami jsou dnes tři roubené nepomucké hájovny postavené ve 30. letech 20. století. Sloh roubených staveb, jejich barevnost a celková zachovalost jsou předmětem obdivu obyvatel vesnice i turistů. Z hořejší části Zalán v nadmořské výšce téměř 700 metrů je velice pěkný rozhled zejména na Rožmitál s okolím a pásmo lesů s Třemšínem, ale i daleko do kraje. Při dobré viditelnosti je možno zahlédnout i betonové věže temelínské atomové elektrárny.

Pramen: Čáka, Jan: Brdské toulání, SNK Praha 1983, Oficiální stránky obcí Nepomuk a Zalány



Studánka v Nepomuku